Helipárty 30.1.16 - Nové stroje, třetí generace, metr
Pátek, 05. Únor 2016 @ 19:35:25 CET

Poslal Netopyr

Na Helipárty 30.1.16 jsem vyrážel trochu s rozpaky, kauza s Michalem byla čerstvá a čekal jsem, jak se to projeví na našem kolektivu. Obavy však byli zcela zbytečné a Helipárty byla naprosto pohodová.





Už cestou se na mě nalepili Hroni. Koukám do zrcátka a seděli tam celé tři generace Hronů, nutno dodat, že nejmladší Hron není úplně Hron, je to vnuk a synovec, ale pro mě je to Hron. Říkám si, že Hronů není nikdy dost a svou sílu ukázali hned, jak vystupovali z auta. Každý si dal na záda dvě Ikea tašky plné modelů. Těžko se dopočítat, kolik jich vlastně mají, nikdy jsem to u Hronů nezvládl, ale odhaduji minimálně na dva kusy na osobu, ale spíš tak 3-4ks. Netrvalo dlouho a přesvědčil jsem se, že se nemýlím. Nejmladší Hron proháněl v tělocvičně několik kusů quadrokoptér a opravdu proháněl. Opakovaný dvou flip byl korunován troj flipem, prostě mu to pěkně lítá a nevím, nevím, jestli by se starší generace Hronů neměla zamyslet nad někým strojem tipu vrtulník.
Trochu mě překvapili naši důchodci. Když používám slovo důchodci, tak to nemyslím nějak urážlivě, ani nijak špatně. Právě naopak, mají můj veškerý respekt, obdiv, a vůbec jsem rád, že je máme mezi sebou. Oba si přinesli metr a chtěli nám všem měřit stroje. Naštěstí na to nedošlo, takže nejsou další úbytky členů.
Po příchodu se tělocvičnou rozlehla vůně zcela nového stroje. Jirka nejstarší právě vybalil ještě ne úplně zralého Blada 230. A jali se s prostředním Jirkou nastavovat vše co je potřeba. Za chvíli se tomu věnovali prakticky všichni a za značné pomoci Gobiho, kterému patří dík, se stroj za chvíli roztočil, rozklepal, srovnal a vznesl. V průběhu celé Helipárty si pak Jirka pochvaloval, jak mu to jde. „Konečně mám stroj, co řídím já a ne on mě“. Tuto větu jsem slyšel několikrát a vždy byla podtržena blaženým výrazem v jeho tváři. Dozrálá 230 lítala opravdu pěkně.
Gobi nás brzo opustil, tak to fakt nevím, co měl lepšího, a protože byla účast celkově slabší, bylo hodně prostoru na lítání.
Po tom co jsem prohnal mrňouse Blade Nano. Jsem zkusil ještě neletícího Rexe 250. Baterka zapojena, poslední kontrola, před startem, vše OK. S třesoucíma se rukama, jsem odnesl stroj do prostoru a roztočil motor. Takový start se u svých Bladu nikdy neměl, prostě to šlo nahoru, ano cukala vrtulka, ale úprava zisku gyra a opět nahoru, tentokrát to drží. Celkem 4 baterky, takový krásný let jsem zatím neřídil. Prostě paráda.
Aleš s Quav 250 FPV se nám taky pochlubil, jak let na brýle, kde to trošku honil po tělocvičně, ale opravdu jen trochu. Tak i bez brýlí na oko, kde zase vystřihl krásné osmy a my si zkoušeli brýle jeden po druhém. Paráda, hlavně nejmladší Hron vypadal, že další stroj bude tento.
Jirka prostřední, ten pořád ladí, ale to je u Hronů tak nějak tradice. Říkám mu „máš to rozbitý“, nožičky musíš mít dolů, lítá se přece podvozkem dolů a on to pořád nemůže seřídit a pořád nožky nahoru, jak to dělá???? No jo je prostě dobrej. Ale pak začal rozebírat 130 ve vzduchu, upadl mu díl cca 1x4x1mm, ano něco hodně malého. Chvíli hledal, postupně jsme se přidali. A nebýt našich důchodců, sakra jak to, že to našel Vik, tak to asi nenajdem.

To už se blížila 18hod a my jsme s mojí Netopýrkou zůstali sami. Amálka měla tělocvičnu jen pro sebe, tak si to užila a šli jsme domů.
Při odchodu jsem byl příjemně unaven a hlavně spokojen s krásného odpoledne. Co však bylo jasné, tak nevím jak to 14dní bez Helipárty vydržím.

Díky

Netopýr

Content received from: Heliforum - největší web pro příznivce RC vrtulníků, quadrocopterů, dronů a prostě všeho co má vrtuli nahoře, http://heliforum.cz

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich