Helipárty 13.2.16 Selfí, Dronracing
Úterý, 16. Únor 2016 @ 12:57:22 CET

Poslal Netopyr

Na Helipárty 13.2.16 jsem s rozpaky nevyrážel, za to jsem měl sebou nějakýho bacila. Není v tom žádná asociace, ale jen nevím jak začít a smrkal jsem hodně. Při parkování mě zaujalo množství Hronů. Ne 3, ne 2, ale pouze jeden. Tak to se nestává často. Taky se to projevilo na účasti. Minule jsem si stěžoval, že nás bylo málo, tak tentokrát, nás bylo ještě méně. Je pravda, že nemoce řádí, tak se to dá pochopit a doufám, že příště se to zlepší.





Začali jsme se hnízdit a v tom telefon. Ahoj tady Michal, jsem u dveří. Tak to mě zamrazilo. Ale jen krátce. Nováček v našich řadách, se kterým jsem si jen psal a neznal jméno. Není Michal jako Michal. Nový Michal nám předvedl super lítání s FPV. Přinesl i překážku (je vidět na videu). On skrz ní prolétával opakovaně, bez většího zaváhání a škrtání a to vše v sedě a v podstatě otočen zády. FPV je krásné, když se to umí. Netrvalo dlouho a s Alešem tam proháněli oba svoje 250. Dronracing na Heliparty. Jen jsme jim to zapomněli stopovat. Michal má více čtyřvrtulových potvůrek všech velikostí do 250 a ta nejmenší není vidět ani na 2m. To mu však nevadilo a zkušeně ji vodil přes půl haly. Bez FPV.
Než se stihli kluci na FPV připravit, stačil Jirka starší připravit kameru na svoji 230. Zapnul kameru, poslal vrtulník do vzduchu. Let byl krátký, video taky. Komentář po té ráně. „Já si chtěl udělat to, jak se to jmenuje, selfíííííííí.“ Mě opravdu dostal. Na Tarantina to není, nicméně pár kapek krve z brady ukáplo.


Vrtulník byl v pohodě a Jirka ho stačil provést pod překážkou, nebo namotat na zeď. To se prostě stane. Ukázala se odolnost 230, jen prasklá ocasní vrtulka, to si žádala výměnu. Dvorní servisní technik nebyl k mání, tak se naši milí důchodci pustili do opravy. Nářadí jsem měl, Jirka říká, že ho vždycky nosí mladej. Jak se ta vrtulka tam dává. „Je to jedno, na obě strany je to stejné.“ Ono to poletí. Ono to potom i lítalo, ale mělo to trochu jiný zvuk. Pak tomu Jirka naložil a při stoupání mu to udělalo krásnou piruetu. Něco je asi špatně. Opravdu není jedno, jak se tam vrtulka dá. Otočení vrtulky bylo krátké a úspěšné. To však není vše, co Jirka stihl provést. Mezi tím vyhazoval z okna jednu novou baterku za druhou na svého mrňouse Nano a komentáře snad ani nejdou napsat. Pak koukám a měl vůli cca 5mm na hlavní hřídeli. To se prostě Nano od země neodlepí. Po srovnání jsme posbírali baterky. Vypadalo to, že Jirka je trochu spokojenější.
Radek po vzoru Hron prostřední začal rozebírat Guaika za letu, no v podstatě ztratil ten samí díl. Akorát již nebyl tak úspěšný s hledáním. Jeho rodinka MCPXu stabilně lítá, teda jeden po výměně motoru a dotažení rotorové hlavy. V jeho rukách je to pohodový stroj.
Já jsem prohnal svoje Nano. Měl jsem sebou půjčeného Phatona 3, proto jsou i některé fotky opravdu povedené, aspoň si to myslím. Hlavní cíl byl naladit 250. Spojení pomocí bluetooth a aplikace v telefonu je opravdu praktické a během dvou baterek jsem byl v podstatě spokojen. Při poslední baterce, jsem našel sílu a zkusil flip, první pohoda druhý, už jsem se trochu potil a při třetím jsem to vybíral těsně nad zemí. Už jsem to dal nepokoušel, přece jen poslední baterka je věc ošidná….
Pak jsme se spokojeně rozešli, i když v malém počtu, tak jsme si to užili. Těším se na další Helipárty. V tuto chvíli mě však přemohl bacil a ležím doma s ATB, budu ležet rád, jen abych byl na příště zdráv.

Netopýr





Content received from: Heliforum - největší web pro příznivce RC vrtulníků, quadrocopterů, dronů a prostě všeho co má vrtuli nahoře, http://heliforum.cz

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain